První projevy badatelského zájmu se objevují v literatuře kolem poloviny 19. století v souvislosti s právě vznikajícími muzejními a vlastivědnými spolky. Od roku 1892 dává prostor tematice kamenných křížů nový časopis Český lid, do kterého psali např. J. Král, J. Š. Baar nebo J. Brož. Tato aktivita byla sou- částí obecného zájmu o památky tehdy nazývané starožitnosti. Péčí rakousko-uherského ministerstva kultury a vyučování dostal rozptýlený zájem badatelů organizační základnu. Objevují se první soupisy
kamenných křížů a křížových kamenů (die Steinkreuze und die Kreuzsteine), které autor těchto četných příspěvků Franz Wilhelm dostal do podvědomí veřej- nosti. Wilhelm soustředil za svůj život popisy několika set kamenných křížů a křížových kamenů. Jako první výrazně upozornil v roce 1900 na vazbu mezi ka- mennými kříži a smírčími smlouvami, jež se koncem středověku uzavíraly mezi rodinami oběti a vrahem v zájmu dosažení smíru a hmotného vyrovnání. Původ kamenných křížů se stal lákavým námětem pro skupinky nadšenců, historiky však vzrušoval výjimečně. Dá se říci, že tento zájem trval až do druhé světové války. Roku 1940 vyšla v českých zemích první souborná kniha, ve které Walter von Dreyhausen na základě své práce publikoval katalog a shrnul teorie o půvo- du těchto památek. Vzhledem k církevní motivaci vzniku kamenných křížu byla publikační činost v poválečném Československu problematická, podobně zoufalý byl i zájem o tyto památky následkem čehož byla jejich údržba a ochrana zanedbána. Spousta křížů byla odcizena nebo zničena. Přesto v této době vznikla počátkem 80. let 20. století skupina zájemců o tyto památky, kteří začali vyhledávat kontakty mezi sebou. Roku 1984 založili Společnost pro výz- kum kamenných křížů při městském muzeu v Aši. Cílem jejich práce je centrální evidence a ochrana památek. V roce 1997 publikují souborné dílo Kamenné kříže Čech a Moravy. Díky této knize se dos- távají tyto památky více do podvědomí, do roku 2001 se podařilo dohledat a zaregistrovat kolem 300 nových objektů. V roce 2001 vychází druhé vydání knihy. Později dohledané památky bývají pravidelně publikovány ve sborníku ašského muzea.